Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alternovat - tu je budoucnost!

31. 12. 2006
ALTERNATIVY - VÝZKUM BEZ POUŽITÍ ZVÍŘAT

Zastánci vivisekce rádi tvrdí, že kdybychom zastavili pokusy na zvířatech, tak by se zastavil lékařský výzkum. To je samozřejmě nesmysl. Velká část lékařského výzkumu nezahrnuje použití zvířat. Pokroky v medicíně jsou mnohdy uskutečňovány prostřednictvím studia lidských dobrovolníků, nikoliv zvířat. Kromě toho bylo navzdory drastickému nedostatku finanční podpory vyvinuto mnoho alternativ k použití zvířat ve výzkumu. Některé z nich jsou popsány níže. Často je nejlepší alternativou k pokusu na zvířatech nedělat ten experiment vůbec. Kromě toho, opravdu potřebujeme nový druh rtěnek testovaných na zvířatech, novou potravinovou barvu, pesticidy nebo tablety proti bolení hlavy ? Ale i v případě, že je výzkum důležitý, techniky bez použití zvířat jsou nejen humánnější, ale často i spolehlivější ne ty pokusy na zvířatech, které nahrazují.

BUNĚČNÉ A TKÁŇOVÉ KULTURY

Buněčné kultury jsou rostlinné, živočišné nebo lidské buňky pěstované mimo tělo v laboratoři. Lidské buňky jsou nejprve získávány bezbolestným přemisťováním některých tkání z lidských dobrovolníků biopsií, během operace nebo posmrtně. Buňky jsou pečlivě pěstovány ve speciálních miskách naplněných výživným roztokem. Tato technika je nazývána in vitro - jako opak in vivo ( in vivo znamená v živém organismu ). Poslední výzkumy v oblasti technik tkáňových kultur ukazují, že mimo organismus lze uchovat mnoho druhů buněk po delší a delší dobu, v některých případech téměř neomezeně. Jednotlivé komplexy buněk mohou být pěstovány společně za účelem vytvoření realističtějšího modelu části těla - například kůže. Další pokroky v technologii vedly k vyvinutí nesmírně citlivých a vyspělých přístrojů, které mohou monitorovat buněčné kultury a zjišťovat nepatrné změny v buňkách. Buněčné kultury jsou zajímavé a rychle se rozrůstající odvětví výzkumu a představují velkou naději pro nahrazení pokusů na zvířatech a rovně pro zdokonalení kvality celého lékařského výzkumu. Například vakcína proti vzteklině, která byla vyráběna na kachních zárodcích, je v současné době vyráběna metodou in vitro na lidských diploidních buňkách. Tato metoda produkuje vakcínu, která je desetkrát účinnější, lacinější a bez vedlejších účinků. V USA Národní ústav pro výzkum rakoviny ( NCI National Cancer Institute ) zastavil používání myší s leukémií při hledání léku proti rakovině poté, co bylo přiznáno, jak jsou pokusy na myších bezvýsledné. Místo toho nyní používají lidské rakovinné buňky pěstované v laboratořích. Buňky ze srdce jsou pěstovány za účelem snadnějšího porozumění srdeční činnosti a vytvoření léků na srdeční choroby. Kousky lidských srdečních tepen byly pěstovány a použity na pomoc výzkumu příčin infarktů. Jiným testem in vitro je tzv. "Neutral Red Assay", ve kterém se přidává k buněčným kulturám testovaná látka společně s barvou zvanou "neutrální červená". Při tomto testu toxicity se obarví pouze živé buňky, takže zdravé buněčné kultury zrůžoví, ale buňky, které zemřely následkem na otravu testovanou látkou, zůstanou bledé. Toto je ale jen pár příkladů z mnoha způsobů, kterými mohou buněčné kultury nahrazovat zvířata ve výzkumu chorob, vývoji nových způsobů léčby a v testování léků. Představují obrovský potenciál pro budoucnost.

TKÁNĚ Z ROSTLIN

Navzdory hlavním rozdílům mezi rostlinami a živočichy mohou být některé rostliny použity ve výzkumu jako náhrada živočichů. Například kořeny cibule jsou velmi citlivé na znečistění. Mohou být používány při zjišťování, které chemikálie znečišťují životní prostředí, při kontrole toxicity průmyslového odpadu a při testování pitné vody jako humánní náhrada používání živých ryb.

MIKROORGANISMY

Mikroorganismy - jako jsou bakterie a kvasnice se již používají v různých testech a je zde velká možnost dalšího nahrazení testů na zvířatech. Například bakterie salmonely jsou používány v Amesově testu k určování schopnosti určitých chemikálií ničit genetický materiál, z čehož může být předpovězena jejich schopnost způsobovat rakovinu. Stejně tak lze pro určení karcinogenity využít změny v počtu chromozómů a mutace kvasinek místo použití hlodavců. Kvasnice se také využívají ke stanovení fototoxicity, což je reakce kůže na chemikálii při vystavení kůže světlu. Pokračuje výzkum na použití kvasnic k nahrazení zvířat ve studiích metabolismu léků. Bakterie jsou značně využívány v genetickém inženýrství k výrobě očkovacích látek, inzulínu a růstových hormonů.

POČÍTAČE A MATEMATICKÉ MODELY

V posledních letech se objevují stále více a více vyspělé počítačové software a hardware umožňující vývoj počítačových programů a matematických modelů, které mohou znázorňovat orgány, tkáně a buňky živého těla. Tyto modely mohou nahradit zvířata znázorňováním, nebo matematickou simulací vzájemného působení chemikálie a lidského těla - například oběhového nebo dýchacího systému. Tímto způsobem se mohou použít ke zjišťování působení léků a k testování toxicity. Počítačové modely tvaru, velikosti a struktury molekul se už využívají ve farmakologickém průmyslu k vytváření nových léků a k předpovědím toxicity. Ukazuje se, že počítačové vytváření léků bude mnohem racionálnější a úspěšnější proces než stará na náhodě založená technika používající krutosti ke zvířatům pro model chorob. Ve vzdělávání se počítačové programy používají k nahrazení pokusů na zvířatech ve výuce biologie, medicíny a veterinárních věd. Na rozdíl od živých zvířat lze použít počítačové programy opakovaně. Umožňují studentům pokrok v jejich vlastním tempu, zopakovat část pokusu i vytvářet a opravovat chyby. Počítače jsou schopné shromažďovat obrovské množství informací v databázích. Tyto se mohou efektivněji využít k společnému skladování a zpřístupňování údajů, což může zabraňovat zopakování už provedených testů na zvířatech. Bohužel některé výsledky nejsou zveřejňovány kvůli "obchodnímu tajemství". Počítače také mohou poskytovat informace o alternativách a údaje o reakcích lidí.

PLACENTY

Lidské placenty, které se obvykle po narození vyhazují, se mohou dát na dobré využití jako učební pomůcka nahrazující použití zvířat při praktikách v mikrochirurgii. Kromě toho je placenta nejvhodnější zdroj neporušeného lidského orgánu s mnoha různými funkcemi, na kterém se mohou provádět pokusy. Mezi mnoha jinými využitími se může použít ke studiu transportu léků v těle, biochemie, rakoviny, reprodukce buněk, imunologie a stárnutí.

NEINVAZÍVNÍ ZOBRAZOVÁNÍ

Vývoj nových snímacích technik umožnil značně přesně a detailně zobrazovat vnitřek těla, který je tak vidět bez potřeby invazívních (operačních) technik. Toto samozřejmě umožňuje rozsáhlé množství studií na lidech, které by dříve byly zakázány z etických důvodů. Například je nyní možné vidět změny toku krve v mozku. Toto umožnilo například výzkumy k přesnému určení oblastí mozku zpracovávajících podstatné jména. Existuje rozmanitost snímacích technik s různou citlivostí a kapacitou. Počítačová tomografie (CAT) používá rentgenové paprsky k vytvoření podrobného třírozměrného obrazu těla. Pozitronová emisní tomografie (PET) může poskytovat velmi přesné obrazy specifických oblastí - jako je například mozek. PET je používána ke sledování působení léků na rakovinu, alzheimerovu chorobu, epilepsii, schizofrenii a choroby srdce. Magnetoencefalografie (MEG) měří nepatrné magnetické pole spojované s nervovými buňkami, a tak umožňuje objevení cesty uvnitř mozku a nervového systému. Tyto nové zobrazovací techniky otevírají podněcující nové způsoby provádění biologického výzkumu. Bohužel v současné době není plně využíváno jejich velké uplatnění při nahrazování pokusů na zvířatech.

BUAV FACTSHEET leden 1995, vydala: British Union for the Abolition of Vivisection, 16a Crane Grove, London N7 8LB, UK

copyright by MarqetZ, thanx to svoboda zvířat - www.svobodazvirat.cz